Pamětní síň Richarda Laudy

 

Zrození paměti Jistebnice: Jak se před lety otevírala Pamětní síň Richarda Laudy
Každé město má své přelomové okamžiky, kdy se jeho bohatá historie zhmotní na jednom jediném místě. Pro Jistebnici se takovým dnem stal 29. listopad 1980. Právě tehdy, v rámci vyvrcholení oslav úctyhodných 120 let místního ochotnického divadla, se poprvé slavnostně otevřely brány nově vybudované Pamětní síně Richarda Laudy v prostorách jistebnického zámečku čp. 167.
Pojďte s námi na Cimbura.cz nahlédnout do podzimních dnů roku 1980 a připomenout si událost, která našemu městu přinesla důstojný stánek kultury a hrdosti.
Více než jen pocta slavnému rodákovi
Vybudování pamětní síně nebylo záležitostí několika týdnů. Bylo to vyvrcholení několikaletého úsilí tehdejšího Městského národního výboru (MNV) a řady dalších institucí. Cíl byl jasný: vytvořit místo, které bude občanům i návštěvníkům připomínat nejen jedinečné dílo slavného jistebnického rodáka, malíře a grafika Richarda Laudy, ale i celou staletou historii města. Jistebnice totiž, zejména v bouřlivém období husitství, sehrála v našich dějinách klíčovou roli.
Vedle mistrových pláten a precizních grafických listů se tak hlavním magnetem expozice stala mimořádně zdařilá faksimile slavného Jistebnického kancionálu. Tento národní poklad, jehož originál bezpečně odpočívá v Národním muzeu v Praze, tak symbolicky našel svůj domov tam, kde se zrodil.
Den, kdy zámeček ožil historií
Slavnostní akt odstartoval v zaplněném sále kulturního domu, kde přítomné přivítal tajemník MNV Stanislav Benda. Hlavního slova se ujal dr. Ladislav Havránek, vedoucí odboru kultury tehdejšího Jihočeského krajského národního výboru.
O tom, jaký význam byl této kulturní události přisuzován, svědčí i dlouhý seznam tehdejších vzácných hostů a funkcionářů. Mezi přítomnými nechyběli ideologický tajemník KV KSČ Vlastimil Krafl, ideologický tajemník OV KSČ ing. Vladimír Březina, místopředsedkyně ONV Věra Příkaská či zástupci místních organizací.
Tím nejjemnějším a lidsky nejcennějším momentem však byla účast rodiny samotného mistra Laudy. Pozvání přijala jeho choť Marie Laudová a oba synové, Bořek a Jaromír. Pro ně i pro všechny přítomné to byla dojemná chvíle uznání umělcova odkazu.
Společné dílo mnoha rukou
Nová expozice by nevznikla bez úzké spolupráce předních kulturních institucí regionu. Na jejím zrodu se podílely:
  • Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • Muzeum husitského revolučního hnutí v Táboře
  • Svaz výtvarných umělců (reprezentovaný tehdejšími mistry jako Walter, Přerovský, Peterka a další)
Po skončení oficiálních projevů a poděkování se celý slavnostní průvod přesunul z kulturního domu přímo do zámečku. Zde si hosté poprvé se zájmem prohlédli hotovou expozici, která po další desetiletí uchovávala paměť našeho regionu.
Pamětní síň Richarda Laudy se tehdy stala milníkem naší lokální identity. Ukázala, že Jistebnice si své kořeny umí hýčkat – a na portálu Cimbura.cz v této tradici hrdě pokračujeme i dnes.

Máte doma staré fotografie z otevírání pamětní síně z roku 1980 nebo z oslav 120 let ochotníků? Podělte se o ně s námi a pomozte nám doplňovat digitální archiv Jistebnicka!

 

Plakát R- Lauda - 1977

Pamětní síň Richarda Laudy

V budově ,,zámečku'' na jistebnickém náměstí byla v roce 1980 otevřena Pamětní síň Richarda Laudy.

Obsahuje stálou expozici dějin Jistebnice a umělcova díla, které se příležitostně obměňuje.

Ve všední den je klíč od Pamětní síně Richarda Laudy uložen na radnici, kde je možno předem domluvit i víkendovou návštěvu - tel: 381 273 301

Pamětní deska Richarda Laudy je zasazena na budově Sokolovny nacházející se na jistebnickém náměstí. 

1980, Pamětní síň Richarda Laudy - 2 web

Pamětní síň Richarda Laudy

30.03.2023