Sága rodu Katzů z Jistebnice: Jak jedna rodina měnila tvář města i české dějiny
Když se řekne historie jihočeské Jistebnice, většině lidí se vybaví slavný husitský kancionál. Málokdo však ví, že novodobou tvář, kulturu a věhlas tohoto městečka zásadně formovala i rodina Katzových. Z domu místního poštmistra vzešli muži, kteří zachraňovali národní památky, budovali městské sady, vydávali první pohlednice a sbírali uznání po celém světě.
Pojďte s námi objevit fascinující příběh rodu Katzů a dalších židovských osobností, jejichž stopy v Jistebnici zůstávají nesmazatelné.
Fenomenální rodina Katzových: Mecenáši, obchodníci a strážci paměti
Vše začalo u jistebnického vlasteneckého poštmistra Hynka Katze. Jeho synové a vnuci se zapsali do historie způsobem, jakým se může pyšnit jen málokterý rod.
Adolf Katz: Zakladatel městské zeleně
Adolf Katz miloval Jistebnici a investoval spoustu energie do její krásy. Jako člen místního okrašlovacího spolku spoluzaložil městské sady na Staré hoře. Vděční občané mu zde vybudovali památník, který na svém místě stojí dodnes.
Bohumil Katz: Soused z náměstí
Adolfův bratr Bohumil Katz zůstal věrný každodennímu životu města. V domě čp. 91 na náměstí (zvaném Fričovina) provozoval největší jistebnický obchod se smíšeným zbožím. Byl to aktivní občan s velkým srdcem – působil jako věrný člen Sboru dobrovolných hasičů a zasedal ve výboru Okrašlovacího spolku. Pro historii Jistebnice udělal neocenitelnou službu: nechal zhotovit velké množství pohlednic města. Tyto historické snímky, zachycující tehdejší tvář Jistebnice, kolují mezi lidmi dodnes.
Leopold Katz: Muž, který objevil kancionál a miloval umění
Třetí z bratrů, Leopold (1854–1927), odešel studovat práva a stal se z něj jeden z nejváženějších pražských advokátů. Do národních dějin se zapsal už jako student, když na půdě jistebnické fary objevil právě onen slavný Jistebnický kancionál. Své vydělané peníze po celý život věnoval kultuře jako štědrý mecenáš České akademii věd a umění a podporoval začínající české výtvarníky.
Viktor Katz: Adolfův syn a mistr numismatiky
Adolfův syn Viktor Katz (1880–1940) pokračoval v rodinné tradici jako právník, ale celosvětové uznání si získal v úplně jiném oboru – numismatice. Fascinovaly ho staré mince. Stal se zakládajícím členem Numismatické společnosti československé a jeho odborné knihy o nejstarších českých denárech a pražských groších jsou dodnes uznávanou biblí pro každého sběratele.
André Simone: Jistebnický rodák v labyrintu světové špionáže
Příběh rodiny Katzových nebyl jedinou velkou kapitolou místní komunity. Možná nejfilmovější, ale zároveň nejtragičtější osud měl muž, který se narodil v Jistebnici v roce 1895 do rodiny obchodníka s látkami ( čp. 37) Eduarda a Otilie Katzových, v Jistebnici rozvětvené větve Katzů. Svět ho však poznal pod jménem André Simone.
Byl to muž mnoha tváří: levicový intelektuál, brilantní novinář, spisovatel a agent Kominterny. Pohyboval se v nejvyšších patrech světové politiky, v exilu bojoval proti fašismu a psal reportáže, které hltala celá Evropa. Po druhé světové válce se vrátil do Československa, stal se však obětí vykonstruovaného komunistického monstrprocesu s Rudolfem Slánským a v roce 1952 byl popraven.
Temný podzim 1942: Když utichly obchody na náměstí
Historie židovské komunity v Jistebnici se psala po staletí, ale její konec přišel náhle během několika dnů. V listopadu 1942 bylo posledních 16 židovských obyvatel města nahnáno do transportů směr Terezín a následně do vyhlazovacích táborů.
Vedle domu Bohumila Katze utichly i další obchody. Mezi deportovanými byl například Karel Klepetář, oblíbený místní obchodník, který se do Jistebnice přistěhoval za prací. Spolu se svou manželkou a dvěma dětmi zahynul v plynových komorách v Osvětimi. Stejný osud potkal rodiny Kohnových, Peškových, Benešových, R. Katzovou či paní O. Ledererovou. Z těchto transportů se do Jistebnice nevrátil nikdo.
Během druhé světové války šla také paní Fritschová (Katzová) coby Židovka do transportu, avšak protože měla za manžela Němce, pana Fritsche, šla do koncentračního tábora Terezín až později, v roce 1944. Tam přežila tyfovou epidemii a jako jediná z jistebnických Židů válku přežila. Zemřela v roce 1970, pohřebena je v Táboře.
Co po nich zůstalo?
Dnes židovskou komunitu v Jistebnici připomíná hlavně tichý Židovský hřbitov za městem, obklopený přírodou. Kamenné náhrobky s hebrejskými nápisy a příjmeními jako Katz nebo Klepetář jsou němými svědky doby, kdy tito lidé tvořili dějiny, kulturu a každodenní život Jistebnice.
Až příště půjdete kolem městských sadů, prohlédnete si starou pohlednici Jistebnice nebo navštívíte tichý hřbitov, vzpomeňte si na ně. Příběh rodiny Katzů a jejich sousedů je totiž pevnou součástí identity samotné Jistebnice.
Adolf Katz