„Představujeme vám básnickou tvorbu Antonína Peška z období 1943–1947, doplněnou o verše dalších autorů s jeho autorskými kresbami. Obsah budeme postupně rozšiřovat, abyste si mohli vychutnat atmosféru tehdejší doby.“
Jistebnice, jakou ji pamatujete
Každý rodák touží mít kousek domova nadosah,
mít doma místo, kde zastavil se čas i prach.
Darujte k výročí vzpomínku v té nejčistší kráse,
starou Jistebnici, co v paměti nám zdá se.
Není to jen obraz, je to plátno plné vzpomínek,
kde každý dům a okno vrací dětství na snímek.
Detailní pohled na město, jak dříve vypadalo,
aby se i u vás doma na rodný kraj vzpomínalo.
Ať k svátku či k narozeninám, tento dar potěší,
vazbu s rodným městem navždy v srdci vyřeší.
Kvalitní tisk na plátno, co věrně každý detail vrací,
najdete na cimbura.cz – tam, kde se tradice neztrácí.
Vítejte v naší nové skupině, kde budeme společně objevovat historii Jistebnice, jejího okolí i celého Táborska skrze staré fotografie, texty a dokumenty - ZDE.
Krev a žula
Nad krajem Jistebnice ticho se rozprostřelo,
však v každém jménu na desce dál bije srdce, tělo.
Sto sedmnáctkrát zhasla naděje a jarní smích,
sto sedmnáctkrát padla hvězda do polí cizích.
Ten kámen není chladný, on v sobě teplo nese,
té krve, která za svobodu .... pokračování.
Přečtěte si silný cestopis o síle, pokoře a rudých kaméliích.
Přečtěte si celý článek na Medium.seznam.cz.
Ozvěny u Chadimáku
Když utichl ryk války a přišel máj,
rozezvučel se písněmi náš rodný kraj.
U Chadimáku na hrázi, kde harmonika zněla,
přátelství dvou národů se v písních rozechvěla.
Zde u vody, kde starý kámen v trávě leží,
scházeli se vojáci ..... pokračování.
V radniční síni, kde historie dýchá,
zrodila se kdysi jistebnická pýcha.
Klub rodáků z Prahy dal základ těmto dnům,
když městu s láskou věnoval své srdce, čas i um.
Doktor Katz a páni Hlouň i Kratochvíl,
každý z nich s pečlivostí k dílu přistoupil.
By staré mince, ... pokračování.
Stín na plášti věčnosti
Když ranní rosa stříbrem zdobí zem,
člověk se budil s prvním paprskem.
Klid slunce diktoval mu denní řád,
kdy v poli stát a kdy jít v tichu spát.
Abychom změřili ten nekonečný tok,
co sčítá vrásky nám a každý další rok,
dala vznik hodinám, ... pokračování.
Domek „U Špačků“
U kraje parku, kde kameny mlčí,
domek jak z pohádky v zeleni se krčí.
U trati, kde v dálce vlaky hřmí,
stojí stavba z kamene, v níž historie spí.
Baron Nádherný dal bránu usadit,
aby k dráze ..... pokračování.